Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jedna z nejmladších kapel, která nyní udává směr těch nejextrémnějších technických prasáren, je tu s novou deskou, se kterou se snaží vyvrátit veškeré drby, pocházející z dob minulého alba „Dingir“. Ty se týkaly hlavně spekulací, jak je to s reálnými hráčskými schopnostmi a čím vším si vypomohli, aby mohli nahrát tak po technické stránce nadstandardtní album.
Omladina z FALLUJAH, šílenci z PSYOPUS i profesoři typu BENEATH THE MASSACRE - to vše mě napadá téměř v jednom a tom samém okamžiku, když novinku poslouchám. Je zde velká dávka až dadaistické hravosti a nadhledu, ve které vedle sebe stojí zdánlivě nesouvisející motivy, ale vlastně právě tyto momenty překvapení a mladická ztřeštěnost mě u RINGS OF SATURN baví. Současně musím říci, že celá kolekce rozhodně není jen maniakálním spletencem, ve kterém se na sebe násilně roubují lámané riffy a prstolamné vyhrávky. „Lugal Ki En“ je zcela jistě hodně neposedným ušním průplachem, který neustále poskakuje ze strany na stranu, ale při tom všem si drží svoji formu a nepůsobí přeplácaně.
RINGS OF SATURN na světlo světa před pěti lety vyplavila deathcoreová vlna, ale mnoho charakterových vlastností na to v současnosti nepoukazuje. Snad jen několik ojedinělých ucouraných pasáží, ale ty vždy zakrátko překryje extrémní nálet, jenž v mnohém odkazuje k těm nejšílenějším mathcoreovým kouzelníkům, technických deathgrinderům, v případě mnohých sól i k modernímu pojetí progresivního death metalu. Ojediněle si kluci pohrávají nejen ve zvuku, ale i v motivech s různými nintendocoreovými elementy hranými přes kytaru, ale to už je jen koření, které tu a tam dobarvuje nahrávku jako celek.
Klidně bych mohl oželet některé typy samplu, jenž na „Lugal Ki En“ jsou a budí ve mně dojem, že tu jsou jen proto, aby tam byly. Také mě trochu mrzí troch zvuk, ve kterém často baskytaru supluje jen hodně rozostřené a nečitelné hučení v basových frekvencích. To jsou ale dvě jediné výraznější výtky. Novinka od RINGS OF SATURN je svěží mladou deskou, která dokonale odráží aktuální dění na nejextrémnější kytarové scéně a já pevně doufám, že náhrada za jejich zrušený koncert v únoru na sebe nenechá dlouho čekat.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.